Specialisté kalibrují navigační systém letiště
Autor: j.ree | Datum: 14.4. 2010 18:07 | Sdlej na facebooku
Navigační systém Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově prochází důkladnou kalibrací. Nad letištěm a také nad širším okolím regionu proto krouží speciální letoun Cessna 560 XL vybavený potřebnou technikou.
Inspektoři z Úřadu pro civilní letectví provádějí měření přesnosti rádiové části systému, která slouží k navádění letadel na přistání. V úterý kalibrovali kurzový maják systému ILS, ve středu je na řadě měření sestupového majáku.
„S letadlem létáme v předepsaných trajektoriích a vyhodnocujeme data z vysílačů pozemních zařízení. Za letu jsem ve spojení s obsluhou pozemního zařízení. Podle naměřených hodnot upravujeme nastavení tak, aby vyhovělo předepsaným parametrům. Tyto informace jsou důležité pro přístrojové navádění letadel na přistání,“ vysvětlil inspektor ověřování leteckých pozemních zařízení Marek Dobrozemský.
Signály z vysílačů udávají letadlům jejich přesnou polohu. Právě podle těchto dat dokáže autopilot přivést stroj až k letišti a na dráhu určenou pro přistání, a to i za husté mlhy, deště nebo sněžení. V případě navigačního systému ILS CAT II instalovaného na mošnovském letišti může pilot převzít řízení nejpozději ve výšce 30 metrů nad zemí. V té chvíli už musí vidět přistávací plochu.
Tříčlenná posádka menšího proudového letounu Cessna 560 XL provedla během dvou dnů nad letištěm v Mošnově pěknou řádku průletů. Při nízkých průletech byl stroj nad ranvejí ve výšce 15 metrů. Po každém průletu následovala otočka s prudkým stoupáním, oblet letiště a repete. „Calibra 04, po průletu provedeme stoupání vpravo na 4000 ft (1200 metrů) a pak opět přiblížení k dráze 22,“ hlásili piloti například řídící věži. Ve chvíli, kdy se k letišti blížilo jiné letadlo, provedla cessna s označením OK-CAA delší okruh a vyčkávala, až bude prostor opět volný.
Za dvojící zkušených pilotů Petrem Člupným a Tomášem Strnádkem vše u přístroje UNIFIS 3000 organizoval inspektor ověřování leteckého pozemního zařízení Marek Dobrozemský: „Před sebou mám zařízení, které je tvořeno třemi počítači. S jejich pomocí za letu vyhodnocuji přesnost signálů vysílaných ze země. Když zjistím, že nějaký signál není úplně optimální, dávám přímo z paluby pokyn obsluze pozemního zařízení, aby ho upravila. Takto zkontrolujeme a případně nastavíme všechny radiomajáky. Teď můžeme říct, že systém je nastaven správně,“ ujistil.
Elektronický navigační systém musí být spolehlivý, a je proto jištěn záložním zdrojem elektrické energie. „Představte si, že by letadlo v noci přistávalo a těsně nad plochou by kvůli výpadku zhasla světla. Proto musí být systém jištěn tak, že přechod na jiný zdroj posádka letadla ani nepozná,“ řekl kapitán Petr Člupný.
Nejmodernější systémy dokáží zajistit úplné přistání pomocí autopilota a také následné rolování letounu na určené parkovací místo. Takový systém a jeho provoz je však příliš nákladný, proto ho mají pouze nejvytíženější letiště na světě nebo ta se speciálním provozem. Plně automaticky přistávají také raketoplány.
V případě mošnovského letiště musí řízení letadla od autopilota převzít pilot nejpozději 30 metrů nad zemí. V této výšce, zvané výška rozhodnutí, má poslední možnost přerušit přistávání. To by musel učinit především kvůli viditelnosti, která by byla nižší než stanovená pro tuto kategorii navigačního zařízení. Pilot by měl vidět na vzdálenost 300 metrů. Pro srovnání, pražské letiště v Ruzyni má ILS CAT IIIb, který umožňuje přistávání s pomocí autopilota až na zem, zatímco brněnské letiště v Tuřanech má systém ILS CAT I, kde musí pilot převzít řízení od automatiky nejpozději ve výšce 60 metrů.
Zdroj: MS Deník
Přečteno: 1028 x
Formát pro tisk
